240 let od sestupu hraběte Salma na dno propasti Sloupských jeskyní připomenou 3. 10. oživené prohlídky
240 let uplynulo od sestupu knížete Karla Salma na dno jedné z propastí Sloupsko-šošůvských jeskyní v Moravském krasu na Blanensku. „29. září roku 1786 odvážil se tam proslavený druhdy přírodomil Karel Salm-Reiffersheidt v četném doprovodu učenců dno jedné z propastí Sloupských jeskyní. Mimo svoji historickou hodnotu spočívá význam této události v tom, že nechal před sestupem do propasti zbudovat schody a upravit cestu až k jejímu dnu. Díky tomuto jeho počinu se dá mluvit o první snaze představitele rodu Salmů o zpřístupnění jeskyně. Můžeme tak usuzovat i proto, že se jistě našli další lidé z řad sloupských občanů a nejen těch, kteří na dno jedné z propasti Sloupských jeskyní sestoupili pomoci této upravené cesty,“ uvádí dobová literatura.
Při příležitosti výročí připravili průvodci Sloupsko-šošůvských jeskyní na sobotu 3. října 2026 oživené Historické prohlídky. V jeskyni Kůlna, jednom z nejvýznamnějších archeologických nalezišť svého druhu v Česku, se návštěvníci opět setkají s neandrtálskými lidmi. V podání průvodců si užijí jedinečnou dobovou atmosféru, vtáhnou je do příběhů, které se v jeskyních odehrály. „Letos navíc s novými postavami. Svět původních neandrtálských obyvatel podzemí se protne s osobnostmi vědeckých badatelů Johana Nagela, Martina Kříže a Karla Valocha,“ naznačuje vedoucí jeskyní Miluše Hasoňová. Na děti navíc čeká doprovodný program s odměnami za splněné úkoly.
Historické prohlídky ve Sloupu začnou v 9:00, vstupy do jeskyní jsou naplánovány každých 30 minut. Vstupenky na dané časy si lze koupit předem na webu sloupskososuvske.caves.cz (dolistovat na datum 3. 10.). Na místě budou k získání jen v případě zbývajících volných kapacit.
Důlní revizor Johannes Anton Nagel (1717–1794) na rozkaz císaře Františka I. vykonával přírodovědecké cesty po Moravě či Balkánu. Osobně se účastnil objevování jeskyní u Sloupu či Císařské jeskyně v Ostrově u Macochy. Právník, speleolog, paleontolog a archeolog Martin Kříž (1841–1916) se jako vůbec první zabýval otázkami paleogeneze jeskyní. Zpracoval detailně paleontologii vymřelé jeskynní fauny, osteologii malých obratlovců. Dodnes je v praxi používáno jeho výškopisné měření Moravského krasu. Docent pravěké archeologie Karel Valoch (1920–2013) se zaměřoval na starší a střední dobu kamennou v jeskyni Kůlna či Stránské skále, podílel se na obnově Pavilonu Anthropos v Brně, kde je vystavena i řada kosterních nálezů z Moravského krasu.
Sloupsko-šošůvské jeskyně byly zpřístupněny už v roce 1881 a elektricky osvětleny jako jedny z prvních na světě. Každoročně zvou na 1800 metrů dlouhý prohlídkový okruh, nejdelší z tuzemských 14 zpřístupněných jeskyní, či jeho kratší 900metrovou verzi.
Do nejhlubších částí sloupského jeskynního sytému se mohou zájemci starší deseti let a vyšší než 140 centimetrů podívat i v současnosti, v rámci zážitkových prohlídek Po stopách Nagela. Tříhodinové výpravy s přilbami a čelovkami do spodních pater krasového podzemí se sestupem až na řečiště Sloupského potoka, pozdější Punkvy, se konají na objednání předem. „Nejde o běžnou prohlídku po betonových chodnících, ale pohyb přírodní jeskyní se sestupem a výstupem po 12 metrů dlouhém žebříku, přechodem cca 10metrového lanového traverzu či částečně broděním přírodním řečištěm. V některých úsecích je pohyb možný jen po čtyřech, místy se i plazí,“ přibližuje ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček. Účastníci zážitkových prohlídek na chvíli poznají i romantiku naprostého ticha a tmy podzemí, za absolvování si mohou odnést domů pamětní list.
Pro informace o aktuálním provozu a dění ve 14 zpřístupněných jeskyních republiky je dobré sledovat web SJ ČR www.caves.cz i sociální sítě fb.com/jeskynecr a instagram.com/jeskynecr.