Sloupsko-šošůvské jeskyně: 60 let od nálezu čelisti neandrtálce v Kůlně
Sloupsko-šošůvské jeskyně
Aktuality
Šedesát let uplynulo od nálezu neandrtálské horní čelisti v jeskyni Kůlna při Sloupsko-šošůvských jeskyních v Moravském krasu. 30. července 1965 ji při vykopávkách této tunelovité vápencové sluji ve vrstvě 7a objevil preparátor Moravského (zemského) muzea Vilém Gebauer. Později ji podrobněji popsal a determinoval antropolog a zakladatel pavilonu Anthropos Jan Jelínek (1926-2004). První průzkumy Kůlny zahájil již v roce 1881 Jindřich Wankel, následně na něj navázali Martin Kříž a Jan Knies.
„Z jednotlivých etap archeologického výzkumu Kůlny byl získán jeden z nejúplnějších průřezů sedimenty od středního až do mladého paleolitu ve střední Evropě. Mezi nálezy mají významné místo právě kosterní pozůstatky neandertálců a kamenné nástroje staré až 130 000 let. Ve vstupním prostoru jeskyně se našly také artefakty od neolitu až po středověk,“ připomíná Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.
Kůlna byla dříve samostatnou jeskyní, za druhé světové války ji poznamenala snaha nacistů přestavět ji na továrnu na letecké motory. V 90. letech 20. století byla prostříleným tunelem propojena se systémem Sloupsko-šošůvských jeskyní a skrze ni návštěvníci vycházejí na konci prohlídkového okruhu na povrch. Předtím si ale mohou uvnitř prohlédnout expozici Jeskyně a lidé.
Od letošního roku Správa jeskyní ČR nově nabízí i možnost samostatné prohlídky expozice v Kůlně, bez nutnosti absolvovat dlouhý či krátký okruh Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi. „Reagovali jsme tak na poptávku zájemců čistě o historii, které prohlídka krápníkových prostor tolik nezajímá, ale naopak pravěká historie je pro ně podstatná,“ vysvětluje ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
Před časem také prošla rekonstrukcí a aktualizací informačních panelů naučná stezka, která vede od Kůlny k parkovišti. Návštěvníkům už řadu let zpestřuje cestu po skončení prohlídky zpět k autům a doplňuje předchozí výklad průvodců. Renovace se dočkaly infotabule u takzvané Propástky, horolezci oblíbené skály Hřebenáč i dvě u vstupního areálu-pokladny. Doplněny a upřesněny byly tematické mapy severní části Moravského krasu, nechybí fotografie, nákresy i překlad do anglického jazyka.
Sloupsko-šošůvské jeskyně byly zpřístupněny už v roce 1881 a elektricky osvětleny jako jedny z prvních na světě. Každoročně od března do listopadu zvou na 1800metrový dlouhý prohlídkový okruh, nejdelší z tuzemských 14 zpřístupněných jeskyní, či jeho kratší 900metrovou verzi. Nově lze letos zavítat i na Minitrasu do zdobné Eliščiny síně a nejbližšího okolí. Po domluvě předem lze také absolvovat zážitkovou trasu Po stopách Nagela ve spodních patrech jeskyní. Její účastníci musí mít nejméně 10 let, čeká na ně sestup a výstup po 12 metrů dlouhém žebříku či přechod cca 10metrové ferraty. Od prosince do února bývají oblíbené zimní prohlídky šošůvské části při světle baterek.
Pro informace o aktuálním provozu a dění ve zpřístupněných jeskyních Moravského krasu i zbytku republiky je dobré sledovat web SJ ČR www.caves.cz i sociální sítě fb.com/jeskynecr a instagram.com/jeskynecr. Svůj oficiální facebook má i každá z jeskyní.